|
| |
|
|
Kyperská hudební kultura se zaměřením na klavírní dílo a klavírní pedagogiku
Nicolaouová, María ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá kyperskou hudební kulturou a zaměřuje se především na klavírní pedagogiku a klavírní dílo. Cílem této práce bylo uvést hlavní představitele kyperské klasické hudby, hudební život na Kypru, historii a současnost klavírní pedagogiky. Součástí práce je také vlastní výzkum provedený dotazníkovým šetřením a didaktický a interpretační náhled na stěžejní instruktivní dílo Kinderlaunen kyperského klavíristy a skladatele Nicolase Economou. Práce je rozdělena na šest kapitol, které čerpají z dostupné literatury a především z výzkumu provedeného v této oblasti. Těchto šest kapitol se dá pomyslně rozdělit na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá hudební historií ostrova, představením výrazných osobností kyperské klasické hudby a zmapováním hudebního života na Kypru. Dále se tato část věnuje kyperskému hudebnímu školství a výukovým metodám v klavírní pedagogice. Praktická část práce obsahuje analýzu a výsledky předloženého dotazníku a didaktický a interpretační náhled na instruktivní klavírní dílo již výše zmíněného kyperského klavíristy a skladatele. Klíčová slova: Kypr; klavírní pedagogika; hudební kultura; hudební školství; instruktivní klavírní dílo; Kinderlaunen; hudební osobnosti; výukové plány;
|
|
|
Jaroslav Vogel (1894-1970) - umělecký profil
Černíková, Lenka
Rámec disertační práce tvoří komplexní intepretace pramenů týkajících se dirigenta, skladatele, publicisty a organizátora hudebního života Jaroslava Vogla (1894-1970). K deskripci uceleného uměleckého profilu, syntézy a pokusu o kritické zhodnocení jsou kapitoly práce členěny tematicky s přihlédnutím k časové souslednosti. Základními zdroji se staly archivní prameny a denní tisk, ve kterých byly získané informace ověřovány a rozvíjeny. Úvodní kapitola věnovaná rodině, vzdělání a prvním profesionálním zkušenostem uvádí souvislosti mezi jeho studiem a genezi budoucího Voglova profesionálního směřování. Centrálním článkem práce je část o umělecky významném období u opery Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě mezi světovými válkami, kdy jeho operní realizace a koncerty symfonické hudby dosáhly vysoké umělecké úrovně s mimořádným společenským a edukativním přesahem. Pohled na dramaturgii a kvalitu operních inscenací a koncertů poskytly příležitost k hodnocení významu jeho organizátorské kompetence a vlivu na rozvoj ostravské hudební kultury. Poprvé vůbec práce uvádí korespondenci dirigenta Jaroslava Vogla s Paulem Hindemithem a Igorem Stravinským a písemné kontakty s předními českými umělci. Kompoziční činnost Jaroslava Vogla, prezentována obvykle jeho čtyřmi operami, odkryla poměrně...
|
|
| |
|
|
Kyperská hudební kultura se zaměřením na klavírní dílo a klavírní pedagogiku
Nicolaouová, María ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá kyperskou hudební kulturou a zaměřuje se především na klavírní pedagogiku a klavírní dílo. Cílem této práce bylo uvést hlavní představitele kyperské klasické hudby, hudební život na Kypru, historii a současnost klavírní pedagogiky. Součástí práce je také vlastní výzkum provedený dotazníkovým šetřením a didaktický a interpretační náhled na stěžejní instruktivní dílo Kinderlaunen kyperského klavíristy a skladatele Nicolase Economou. Práce je rozdělena na šest kapitol, které čerpají z dostupné literatury a především z výzkumu provedeného v této oblasti. Těchto šest kapitol se dá pomyslně rozdělit na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá hudební historií ostrova, představením výrazných osobností kyperské klasické hudby a zmapováním hudebního života na Kypru. Dále se tato část věnuje kyperskému hudebnímu školství a výukovým metodám v klavírní pedagogice. Praktická část práce obsahuje analýzu a výsledky předloženého dotazníku a didaktický a interpretační náhled na instruktivní klavírní dílo již výše zmíněného kyperského klavíristy a skladatele. Klíčová slova: Kypr; klavírní pedagogika; hudební kultura; hudební školství; instruktivní klavírní dílo; Kinderlaunen; hudební osobnosti; výukové plány;
|
|
| |
|
|
Hudba u hudební kultura na Starém Městě pražském 1526 - 1620
Baťa, Jan ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent) ; Hulková, Marta (oponent)
Disertační práce je příspěvkem k poznání hudby a hudební kultury Starého Města pražského v letech 1526-1620. První, metodologicky laděná kapitola Hudební kultura renesančního města jako téma je zhodnocení různých způsobů uchopení problému městské hudební kultury v dosavadní české i zahraniční odborné literatuře. Na tuto kapitolu navazuje přehled stavu bádání Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 ve světle dosavadní literatury, který mapuje pouze ty práce, jež významným způsobem přispěly k obrazu hudebního života Starého Města. Vlastní výsledky výzkumu hudební kultury Starého Města pražského otevírá třetí kapitola s názvem Pohled do hudebního soukromí staroměstských obyvatel v době předbělohorské. Na osmi konkrétních příkladech staroměstských inventářů je ukázáno zastoupení hudebnin a hudebních nástrojů v měšťanských domácnostech a zároveň je řešena otázka jejich funkce v tehdejším životě. Čtvrtá kapitola nazvaná Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 pohledem dochovaných hudebních pramenů se snaží v co nejširším záběru přehlédnout hudební prameny, u nichž lze prokázat pražskou provenienci a je dokonce možné je atribovat ke konkrétní lokalitě. V těsném sepětí se čtvrtou kapitolou je i následující text Graduál Trubky z Rovin, věnovaný podrobné sondě do jednoho z mála pramenů...
|
|
|
Hudba v českých filmech Miloše Formana
Franc, Adam ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hudební složkou v českých filmech Miloše Formana. Téma je zasazeno do širšího kontextu hudební kultury 60. let, neboť hlavní pozornost je zaměřena na analýzu kulturních jevů spjatých s hudebním vyjádřením, které zanechaly svůj otisk ve Formanových filmech a do značné míry se podílely na specifičnosti jejich hudební stopy. Filmy tedy nejsou analyzovány jako samostatné artefakty, ale jsou nahlíženy jako dokumenty, na něž působilo tehdejší společenské klima. Práce sleduje běžné společenské fenomény, jež tvoří nedílnou součást Formanových filmů: taneční zábavy, twist a rozhlasové vysílání. Dále mapuje Formanovu spolupráci s divadlem Semafor a vliv semaforské poetiky na sledované filmy. Podrobné analýze jsou podrobeny písňové texty Jiřího Suchého a dobové hity pop music středního proudu, jež jsou důležitou součástí Formanových filmů. Stručné nastínění kinematografického kontextu šedesátých let a komparace s tematicky spřízněnými filmy napomáhá upřesnit Formanův přístup k hudební složce. Kolážovitá struktura této práce dává vyniknout několika protikladným tendencím populární hudební kultury 60. let, jejíž rozmanitost se odráží ve Formanových filmech.
|
host ::
RSS.